Proč BRNĚNSKÝ frgál?

...že jsem se je na Valašsku naučil vyrábět a péct. Zároveň se maximálně snažím držet a ctít jejich tradici a postupy výroby. A BRNĚNSKÝ je vlastně místopisné určení jejich původu. Vyrábím je v Brně. A chci tím dát místním možnost pochutnat si na čerstvě upečeném koláči. Na jeho vůni, výborné chuti a možnosti dostat jej s dovozem až domů či do zaměstnání.
 
 
_DSC4723
 
 
Proč BRNĚNSKÝ frgál?
 
Tuto myšlenku nosí ve svých hlavách nejspíš více lidí. Jakto, že nám tady někdo nabízí nějaký Brněnský frgál, vždyť všichni přece vědí, že jediný frgál, který existuje, je frgál Valašský. Je to trošku složitější téma a já se ho pokusím aspoň trochu osvětlit.
 
 
MÁ FRGÁL HISTORII?
 
Jeho historie se datuje přibližně do začátku 19. století. Byl pečen v chalupách hospodyněk ke slavnostní příležitosti, svatební hostině, slavnosti, svátku či ke křtinám, konajících se v dřívějším „Valašském království“. V chalupách bohatších se koláče pekly také v neděli nebo na oslavu ukončení práce. I po mnoha letech si dodnes zachovává svou tradici pečení a můžeme se s ním setkat na každých tradičních valašských slavnostech.
 
 
LOPAŤÁK ČI FRGÁL?
 

Naši prapradědové a praprabábinky by se našim dnešním sporům o frgál asi zhluboka zasmáli. Původně se totiž Valašským koláčům říkalo lopaťáky, pecáky, vdolky, stařenčiny koláče a podobně. Výraz frgál se používal pouze pro takový nepovedený koláč: “To je takový frgál“.


Takže nejspíš by řekli:” Tož ogare, ty chceš frgál? Tak si ho klidně vem, ale na lopaťák mi nešahej!” Teprve postupem času se slovo frgál vžilo jako synonymum pro velký koláč a pro svůj původ se mu začalo říkat Valašský.

 
 

KDE HO ZNAJÍ?

 

Také v dnešní hektické a uspěchané době mají frgály své obdivovatele. Nejen u nás, ale doslova po celém světě – ve velké oblibě je měl Tomáš Baťa, dostaly se na pražský hrad, kde si na nich pochutnávali vládní činitelé včetně bývalého prezidenta Václava Havla. Dostaly se do Vatikánu. Reprezentovaly nás na výstavě EXPO 2000 v Hannoveru, znají je v Moskvě i v Japonsku.

 
 
_DSC4545
 
 

JE FRGÁL VALAŠSKÝ?

 

Silněji se do povědomí dnešní generace dostal, ve spojená se snahou, vytvořit z něho regionální potravinu, chráněnou až na úrovni Evropské unie. Tato snaha se sice podařila, ale zároveň přinesla mnoho vrásek na čele těm, kteří frgály pekli a prodávali.

 

Směrnice totiž zcela přesně popisuje a jasně říká, co může či nemůže být označeno pojmem Valašský frgál. A týká se to nejen místa vzniku, ale i přesného složení a postupů výroby. No a když se kohokoli zeptáte, jak se dělá ten „pravý“ Valašský frgál zjistíte, že každý má ten SVŮJ zaručeně správný recept - teda pokud vám ho prozradí. . .

 
 

CO TO PŘINESLO?

 

Díky těmto okolnostem už dnes spojení Valašský frgál znamená víceméně zeměpisné označení původu tohoto druhu koláčů. Dnes můžete koupit mnoho dalších frgálů, jako jsou například Cyrilovy, Zašovské, Rožnovské, Vsetínské nebo od Anežky a mnoho dalších, kdy přívlastek k frgálu znamená jejich místní příslušnost nebo spojení s někým konkrétním.

 

Všichni vyrábějí frgály – tedy velké koláče o průměru cca 30 cm, naplněné jednodruhovou náplní, posypané drobenkou a polité máslem.

 
 

JAK VZNIKL BRNĚNSKÝ FRGÁL?

 

Projekt Brněnský frgál se zrodil před několika léty v mé hlavě (jsem pod článkem nebo v pekárně). Prostě se jsem se jako mnoho jiných do Valašských frgálů zamiloval a v rámci možností je hojně konzumoval. Pocházím z okolí Brna a dlouhou dobu jsem si je mohl v rámci služebních cest kupovat přímo u výrobců. Potíž nastala poté, co jsem změnil zaměstnání.

 

Zkoušel jsem koupit frgály v Brně. A zjistil jsem, že je to obtížné a že ty pravé jen vzdáleně připomínají. Je to pochopitelné, protože distribuce nějaký čas trvá a u každého pečiva se čas projevuje na jeho kvalitě. Nakonec se mi podařilo najít na Valašsku jednu tetičku (snad mi to označení nebude mít za zlé), která mě zasvětila do základů výroby a pečení frgálů. A pak už zbývalo jen pár roků pečení, laborování, ochutnávání, rozdávání rodině, přátelům, známým a neustálé dotazování:”Chutnalo ti to?”

 

Možná, že někteří nechtěli být na mě zlí nebo mě demotivovat, ale za celou dobu se mi nestalo, že by mi někdo řekl, že mu nechutná. A nakonec mi jeden kamarád položil otázku, proč to i neprodávám, když jsou tak dobrý. Mockrát jsem o tom přemýšlel. Ale dalo by se říct, že to byl ten zlomový okamžik.

 
 
_DSC4635
 
 

PROČ PRÁVĚ BRNĚNSKÝ FRGÁL?

 

Toto spojení vlastně vyjadřuje vše – co a kde vyrábím. Pod pojmem FRGÁL si každý člověk z Valašska, naprostá většina Brňanů, ale i velká většina lidí ze zbytku republiky umí představit – ten velký koláč s ovocnou náplní, posypaný drobenkou a politý máslem. U mě je to navíc zkloubeno s tím, že jsem se je na Valašsku naučil vyrábět a péct. Zároveň se maximálně snažím držet a ctít jejich tradici a postupy výroby. A BRNĚNSKÝ je vlastně místopisné určení jejich původu. Vyrábím je v Brně. A chci tím dát místním možnost pochutnat si na čerstvě upečeném koláči. Na jeho vůni, výborné chuti a možnosti dostat jej s dovozem až domů či do zaměstnání.

 

Mým přáním je, aby vám naše koláče zpříjemnily chvilku posezení u kávy a přidaly jí nový rozměr nebo vás doprovázely při vašich rodinných oslavách, svátcích, narozeninách či třeba na svatbách. Stejně tak mohou zpříjemnit čas na vašich firemních akcích, při jednáních s partnery nebo jako součást občerstvení ve firemních kantýnách.

 
 

BUDE NÁM POTĚŠENÍM A CTÍ, POKUD VYZKOUŠÍTE A MNOHONÁSOBNOU RADOST NÁM UDĚLÁTE, KDYŽ SE PRO NĚj ZASE NĚKDY VRÁTÍTE – PRO NÁS JE TO ZNÁMENÍ, ŽE SVOJI PRÁCI DĚLÁME DOBŘE.

 

V.Klinger

Brněnský frgál

 

Chci objednat celý koláč!